1

Podpora špičkové vědy

Výchozí stav:

AV je institucí s velkým vědeckým výkonem a v ČR produkuje největší počet špičkových vědeckých výsledků. Má rovněž obrovský lidský potenciál prakticky ve všech oborech své činnosti. Podpora špičkové vědy je v současnosti realizována především prostřednictvím nástrojů, jako jsou Akademická prémie, prémie Lumina quaeruntur či Prémie Otto Wichterleho. Na národní úrovni se podařilo vyjednat, že v rámci podpory excelence na vybraných vysokých školách a akademických pracovištích bude mít AV vlastní program podpory excelence – tzv. Akademii budoucnosti.

Cíle:

• Podporovat dosahování excelentních výsledků, ale neopomíjet přitom ani poctivé, pracovité týmy, které jsou základem pro dosahování takových výsledků.

• Zachovat Akademickou prémii, Wichterleho prémii, Luminu quaeruntur i program podpory perspektivních lidských zdrojů (PPLZ) a vhodně je propojit s Akademií budoucnosti.

• Zvyšovat diverzitu a prohlubovat internacionalizaci výzkumného prostředí.

• Maximálně podporovat zapojování do evropských projektů s důrazem na projekty ERC

2

Financování pracovišť AV

Výchozí stav:

Financování pracovišť AV se v současnosti uskutečňuje prostřednictvím institucionální podpory poskytované AV jako zřizovatelem a účelové podpory poskytované dalšími subjekty (MŠMT, GA ČR, TA ČR, MPO, MK, AZV ČR atd.). Účelová podpora je ze své povahy nepředvídatelná a je prakticky nemožné na ní stavět dlouhodobé výzkumné aktivity. Ve srovnání s ní institucionální podpora vykazuje vyšší stabilitu a předvídatelnost, její nárůst však v posledních letech zaostává za inflací a na financování výzkumných aktivit na mnohých pracovištích AV má minoritní podíl. Malý podíl RVO představuje pro řídící orgány pracovišť reálné omezení vlivu na vědeckou činnost pracoviště.

Cíle:

• Systematicky usilovat o navyšování rozpočtu na výzkum a rovněž o navyšování institucionální podpory a jejího podílu na financování.

• Koordinovat tento svůj postup s dalšími poskytovateli (zejména GA ČR, TA ČR, MŠMT).

• Vyrovnat mzdy pracovníků na takovou úroveň, aby byly konkurenceschopné na trhu práce a zajistily důstojnou existenci odpovídající významu vědecké práce.

• Podrobit věcné diskusi poskytování institucionální podpory na základě výsledků hodnocení za účelem rozvoje kvalitních pracovišť a týmů.

• Vést tutéž věcnou diskusi o možnosti financování velkých výzkumných infrastruktur prostřednictvím rozpočtové kapitoly AV.

• Připravovat se s předstihem na situaci postupného výpadku finančních prostředků z evropských fondů.

3

Role AV ve společnosti

Výchozí stav:

AV je součástí komplexního systému výzkumu a vývoje, který se vyvíjí a reaguje na nové trendy ve výzkumu, změny ve společnosti i v jejích potřebách. Postavení AV v tomto systému se odvíjí od toho, do jaké míry dokáže důležité systémové změny předvídat a připravovat se na ně a jak dokáže připravovat a prosazovat své vize a řešení. V posledním období probíhala v AV debata o koncepčních záležitostech především v reakci na externí změny a spíše v omezeném okruhu.

Cíle:

• Komunikovat s politickou reprezentací pravidelně a trvale.

• Aktivně připravovat a prosazovat legislativní návrhy týkající se AV, příp. systému výzkumu, vývoje a transferu.

• Posilovat důvěru veřejnosti a politické reprezentace ve vědu. Do veřejných a politických debat musí AV vstupovat s propracovanými návrhy jako názorově stabilní a předvídatelný partner s jedinečnou expertní znalostí.

• Důsledně střežit a dodržovat odbornost a apolitičnost AV.

• Nadále podporovat program Strategie AV21.

• Otevřít diskusi na téma měnícího se světa vědy a nových příležitostí, které tyto změny přináší, včetně debat o vytváření nových (kamenných či virtuálních) výzkumných pracovišť a center.

4

Vnější a vnitřní komunikace

Výchozí stav:

Základ vnější komunikace AV se musí soustředit na čtyři cílové skupiny: politickou reprezentaci, odbornou veřejnost, laickou veřejnost a konečně na studenty (především SŠ a VŠ), zosobňující budoucnost AV. Je důležité přesvědčit politiky o významu kvalitní vědy pro celou společnost a pro udržení pozice naší země mezi rozvinutými státy. AV je jediná instituce u nás, která má vědu jako své hlavní poslání. Je zárukou vysoké odbornosti a významných a nezastupitelných přínosů pro společnost, hospodářství a řízení státu. To vše by mělo být efektivně sdělováno veřejnosti. Vnitřní komunikace je neméně podstatná, a to jak na úrovni vedení, tak v nižších stupních. Základním principem je nejen budování sounáležitosti pracovníků s jednotlivými pracovišti, ale také s AV jako celkem.

Cíle:

• Vysvětlovat, co obnáší vědecká práce, čemu slouží a jak přímo i nepřímo prospívá společnosti. U veřejnosti je třeba rozvíjet povědomí o tom, že věda není něco neuchopitelného a zbytečného. Její výsledky nás provázejí na každém kroku.

• Nepřenechat mediální prostor odborníkům z jiných institucí a medializovat vědecké výsledky ze všech tří vědních oblastí AV.

• Zlepšovat komunikaci mezi jednotlivými pracovišti a vedením AV, ať už pomocí pravidelných setkání ředitelů a předsedů rad pracovišť s vedením AV, zapojováním pracovišť a jejich vedení do přípravy strategických dokumentů v oblasti politiky AV či poradami o dlouhodobých tématech.

• Propojovat pracoviště bez ohledu na jejich umístění v Praze, Brně, Českých Budějovicích nebo dalších regionech.

5

Vnitřní organizace AV

Výchozí stav:

AV je organizační složkou státu. Správní, právní, dotační a odbornou agendu ve vztahu ke státu a zřizovaným pracovištím zabezpečuje Kancelář AV ČR. Vybrané služby související se zajišťováním infrastruktury výzkumu a poskytováním podpůrných činností pro AV a její pracoviště zajišťuje Středisko společných činností AV ČR nebo také Knihovna AV ČR, Masarykův ústav a Archiv AV ČR a Ústav pro jazyk český AV ČR.

Cíle:

• Efektivněji využívat infrastrukturního pracoviště SSČ, dosáhnout změny právního rámce pro výkon společných činností v AV; zvýšit potenciál využití SSČ pro pracoviště...

• Pro rozsáhlé projekty nebo složité agendy (např. NIS2) a specializované služby vybudovat systém centrální podpory.

• Navýšit počet funkčních míst v Kanceláři AV, který dnes nedostačuje pro zajištění povinných agend a neposkytuje prostor pro další rozvoj a účinnou podporu pracovišť AV.

6

Lidé v AV, „wellbeing“ a etika vědecké práce

Výchozí stav:

Největším bohatstvím AV je lidský kapitál, proto je důležité investovat do snižování bariér, s nimiž se vědci a vědkyně setkávají při slaďování osobního a pracovního života. Nejvýznamnější z bariér je skloubení práce s péčí o děti. Veřejně i na pracovištích se řeší otázky rovných příležitostí, prevence nevhodného a neetického chování, šikany, bossingu a dalších negativních jevů. Předmětem zájmu zaměstnanců jsou ale i praktické a provozní otázky – profesní rozvoj, pracovní podmínky, vybavení a bezpečnost, získávání zkušeností z jiných pracovišť, stáže atd. Z pohledu etiky výzkumu dochází k vývoji především v oblasti publikační činnosti. Vědci jsou často pod externím tlakem směřujícím k intenzivnímu publikování, zároveň se rychle diverzifikuje nabídka publikačních platforem, kde významně roste počet predátorských či jinak nedůvěryhodných nakladatelství s kolísavou úrovní recenzního řízení.

Cíle:

• Podpora nastupující vědecké generace včetně jejího kariérního a manažerského růstu a rozvíjení manažerských schopností.

• Zavést program pro podporu pracovníků, kteří jsou pečujícími osobami.

• Podporovat dětské skupiny pro snazší návrat z rodičovské dovolené.

• Organizovat vzdělávací semináře na téma rovných příležitostí a genderové problematiky.

• Ustavit pozici ombudsmana či příslušné kontaktní osoby nebo osob.

• Organizovat vzdělávací semináře na téma etiky vědecké práce a etiky publikační činnosti.

7

Spolupráce s vysokými školami a zahraničními institucemi

Výchozí stav:

AV spolupracuje s vysokými školami zejména v oblasti výuky, podílí se na společných doktorských studijních programech a spolupracuje také v oblasti vědy a výzkumu. Řada oborů v doktorském studijním programu by dnes neexistovala bez toho, aby se studenti školili na pracovištích AV. V rámci mezinárodní spolupráce má AV ustavenu celou řadu funkčních nástrojů, zčásti koordinovaných Kanceláří AV.

Cíle:

• Vytvářet pro spolupráci s VŠ prostředí vzájemné pospolitosti, nikoliv rivality. Komunikovat tak, aby se snáze prosazovaly společné zájmy v oblasti výzkumu a vzdělávání: podpora financování, legislativa, debyrokratizace, institucionální odolnost atd.

• Prohloubit spolupráci s VŠ nejen v doktorských studijních programech, ale také v programech magisterských a bakalářských a vyjednávat o podpoře této spolupráce ze zdrojů mimo rozpočtovou kapitolu AV.

• Posilovat pravidelnou komunikaci s kvalitními vědeckými institucemi v zahraničí a podporovat mobilitu vědců.

• Zvyšovat naši přítomnost v evropských poradních orgánech a mezinárodních organizacích tak, abychom byli schopni lépe spoluurčovat podobu podpory vědy v EU.

8

Hodnocení vědy

Výchozí stav:

Hodnocení výzkumu a jeho výsledků se na pracovištích AV odehrává na několika různých úrovních. Na národní úrovni se hodnocení výzkumných organizací řídí Metodikou 2017+. AV má systém hodnocení svých pracovišť, který je přizpůsoben jejím podmínkám a potřebám. V rámci tohoto systému AV hodnotí v pravidelných cyklech všechna pracoviště. Výsledky získané v rámci tohoto hodnocení poskytují mimo jiné i vstupy do modulů 3, 4 a 5 dle Metodiky 2017+. Řada pracovišť provádí rovněž svá vnitřní hodnocení.

Cíle:

• Usilovat o to, aby metodika hodnocení na národní úrovni odrážela zkušenosti AV. Důležité je lepší propojení hodnocení na národní úrovni a na úrovni poskytovatele i větší zohlednění specifické mise, postavení a potřeb AV a jejích pracovišť.

• Při hodnocení v AV reflektovat aktuální vývoj vědeckého prostředí v souladu s mezinárodní dobrou praxí.

• Pokračovat v trendu zjednodušení a zefektivnění procesu hodnocení (nižší administrativní zatížení) a zvýšení jeho kvality a informační hodnoty, tak jak je nastoluje systém hodnocení nastavovaný nově pro období 2020–2024.

• Hodnocení pracovišť musí poskytnout odborně fundované a nezávislé informace o pracovištích a vědeckých týmech a přispět tím k jejich dalšímu rozvoji a zvyšování kvality jejich vědecké činnosti.

9

Transfer znalostí a technologií

Výchozí stav:

Akademická rada v roce 2021 schválila poziční dokument Strategie transferu znalostí a technologií v prostředí AV ČR. Materiál byl představen též na zasedání Akademického sněmu a v druhé polovině roku 2023 byl spuštěn Program rozvoje aplikací a komercializace (PRAK). Důležitými výstupy programu PRAK by měly být především uzavřené licenční smlouvy či zakládání spin-off firem. Komercializace duševního vlastnictví přináší nejen další finanční prostředky pro vědu a výzkum v jednotlivých ústavech, ale zvyšuje i prestiž a přináší nové příležitosti.

Cíle:

• Podporovat koordinaci transferu (CETAV) tak, aby nebyli vědečtí pracovníci jeho procesem zatěžováni a mohli se věnovat vlastní vědecké práci.

• Usilovat o úpravu legislativního prostředí pro transfer.

• Implementovat nové nástroje podpory transferu (založení právnické osoby pro komerční využití výsledků výzkumu pracovišť AV).

• Podporovat rozvoj uplatňování vědeckých výsledků z oblasti humanitních a sociálních věd.

10

Udržitelná Akademie

Výchozí stav:

Společnost čelí v posledních letech řadě bezprecedentních výzev souvisejících s potřebou zmírňovat negativní projevy jejího fungování (např. klimatická krize, problematika kvality a nedostatku vody, ztráta biodiverzity, degradace půdy, migrace atd.). AV by měla prostřednictvím svých výzkumných aktivit i vnitřních opatření přispívat k řešení těchto výzev, a být tak vzorem a inspirací pro celou společnost.

Cíle:

Po interní diskusi připravit Strategii udržitelnosti Akademie věd ČR vztaženou k Cílům udržitelného rozvoje OSN, které představují celosvětový program rozvoje pro roky 2015–2030. Strategie bude obsahovat následující prioritní oblasti:

• Špičkový výzkum v AV pro řešení globálních a lokálních výzev, v němž významnou roli hraje a bude hrát rovněž Strategie AV21. Řešené programy se zabývají komplexními environmentálními a společenskými problémy, jejichž řešení vyžaduje interdisciplinární výzkum, a to jak základní, tak aplikovaný.

• Posilování odborného potenciálu AV při veřejné diskusi o udržitelnosti a při šíření vědeckých faktů. Vedení AV má prezentovat postoje k environmentálním a společenským problémům.

• Implementace principů environmentální, sociální a ekonomické udržitelnosti v rámci provozu AV a jejích pracovišť a souvisejících aktivit v oblastech rovných příležitostí a „wellbeingu“ zaměstnanců.

• Strategie by se ale měla odrazit i v oblastech, jako je rekonstrukce budov a nová výstavba v AV, nakládání s odpady a cirkulární ekonomika, odpovědné nakupování, informační technologie a digitalizace, mobilita a doprava.